top of page

Lyžařský deník 2023

Aktualizováno: 3. 2. 2023

Pondělí 30. 1. 2023

Milí rodiče a další příznivci našeho lyžařského deníku. Jsme tu! A jaký byl náš den? Skvělý. Tak tedy pěkně postupně… Ráno přistavil pan Veverka zelený šíp a my se rychle nalodili. Cesta byla dlouhá, avšak klidná s jednou zastávkou. Po příjezdu jsme si krátce užili sněhu před hotelem a ubytovali se. Jakmile byly batohy prázdné - řízky snědené, šlo se na svah. Zde proběhlo rychlé rozdělení do skupin dle zkušeností a hurá na kopec. První skupina lyžovala jako o závod, druhá trochu pomaleji a třetí získávala sebevědomí na lyžích. Čas utekl jako voda a my se přesunuli zpět na hotel Labyrint, kde následoval krátký, odpolední klid. Večer nás pohostili sekanou s hranolky a zelným salátem. Myslím, že večeře byla opravdu velmi chutná a někteří nás o tom dokázali přesvědčit, jelikož si přidali dokonce čtyřikrát. Po večeři jsme se seznámili s pravidly lyžařského výcviku a následovala volná zábava. Tak zas zítra!

 

Úterý 31. 1. 2023

Milý deníčku, máme za sebou druhý den, který byl opravdu náročný. Ráno zvonily budíky o půl 8 a daly nám signál - rychle vstávejte, snídaně připravená! Milým překvapením pro všechny byl rautový stůl - ala „vyber si sám“. Šunky, salámy, sýry, paštiky, jogurty - to všechno na nás čekalo. Po posilnění jsme se vydali směr lyžařský vlek. První skupina vyjela rovnou na kopec, druhá skupina trénovala opodál a třetí skupina se rozcvičila a vyjela na menší kopeček, kde se upevňuje lyžařská technika. Velkým překvapením byli lyžaři třetí skupiny, kteří dokázali po pár jízdách změnit působiště a jezdili už na velké sjezdovce - borci!

Na oběd se všichni nadlábli - křupavý řízeček a brambory s máslem. Po vydatném obědu následovala zasloužená polední pauza. Nebudu lhát, ale po řízečku se nám „zase tolik“ do lyžáků nechtělo, ale přemohli jsme se a odlyžovali přes 2 hodiny. Samozřejmě se naše odpolední lyžování neobešlo bez problémů. Vrátili jsme se v čase přesně o rok zpět a připomněli si, proč je fajn brát s sebou na svah svůj skipas. Myslím, že zítra budou všichni dostatečně poučeni - zpáteční cesta na hotel Labyrint je totiž velmi strastiplná. Večeře - taková klasika, špagety s kečupem a sýrem, ale nepohrdli jsme a všechno zbaštili. Po večeři si pro nás první družstvo připravilo program ,,Máme rádi Česko“. První skupinko, bylo to skvělé! Doufáme, že si druhé družstvo vezme mustr a v podobném stylu bude probíhat i zítřejší večer. Nyní už odpočíváme a těšíme se na zítra! Ahoooj!

 

Středa 1. 2. 2023

Milý deníčku, 3. den uplynul jako voda a já píšu shrnutí, co jsme dneska zažili - a že toho bylo! Den začal standardně, vstali jsme, usmáli se na spolubydlící a hurá na snídani. Dnes nám paní kuchařky obohatily raut o šunkovo-sýrovou pomazánku a také připomněly kraj, odkud pocházíme a přidaly i tlačenku. Kluci se vůbec nezlobili. Počasí nám dneska opravdu přálo, azuro tedy nebylo, ale bylo velmi příjemně. Dopolední lyžovačka byla výuková - třetí a druhé družstvo trénovalo styl jízdy a první družstvo jezdilo netradiční slalom, učitelé se nám i individuálně věnovali.

Na oběd jsme si pošmákli na oblíbeném paprikáči s houskovým knedlíkem. Houskový knedlík potěšil všechny strávníky, ale bylo potřeba jej pořádně strávit, a proto jsme se rozhodli pro delší polední klid. Někteří si tedy slovo „klid“ představují opravdu jinak, např. žáci a učitelé. Jelikož je nepsané pravidlo „3. den = kritický den“, odpoledne nás svah nečekal a šli jsme objevovat krásy Horní Bečvy. Procházka byla jako z pohádky!

Po procházce nás zabavilo druhé družstvo svým programem - Kdo? Co? Proč? Všichni jsme se pobavili a následovala volná zábava. Večeře se zdála jako od babičky - uzené maso a bramborová kaše, nikdo nenamítal. Po večeři jsme dostali na výběr: 1) Budu borec a půjdu na svah. 2) Nebudu borec a nikam nepůjdu. Uf, bylo opravdu hodně borců. Večerním lyžováním končí náš dnešní den, vrátili jsme se totiž o půl 10 a nyní se chystáme do postele. Jo a abych nezapomněla, zítra máme slíbenou diskotéku. Tedy, pokud půjde vše podle plánu a nikdo nic „nevyvrbí“ - tak nám držte palce, ať nám to vyjde. Diskotéce 3x zdar a dobrou!

 

Čtvrtek 2. 2. 2023

Milý deníčku, 4. den za námi a všem účastníkům zájezdu se pomalu pobyt krátí, což není dobrá zpráva. Dnešní den započal jako každý jiný - velmi chutná snídaně (rozpékané rohlíčky, müsli, šunčičky a salámky, ba dokonce i nějaký ten hermelínek). Jakmile byl rautový stůl prázdný, nahodili jsme lyžařský outfit a hurá na svah. Pro dnešní den bylo demokraticky dohodnuto, že hromadný lyžařský výcvik probíhat nebude, nýbrž každý bude samostatně upevňovat svou techniku. Nemyslete si, že by instruktoři měli tedy „lážo - plážo“ (což by si samozřejmě přáli), ale věnovali se individuálně tam, kde bylo potřeba. Deníčku, nebudu ti lhát, ale dnešní (dopolední) počasí nebylo úplně ze snu, protože nás pozlobil studený vítr. Paní kuchařky na nás ovšem s láskou vzpomínaly a tušily, že přijdeme opravdu vyzmrzaní a uvařily výtečnou uzenou polévku (kdo si nepřidal, prohloupil) a jako druhý chod zvolily přírodní plátek s kari rýží. Po obědě následoval krátký polední klid a třetí družstvo využilo drahocenného času a vymýšlelo večerní program. Odpolední lyžovačka byla úplně jiný level - to nám snad ani neuvěříte. Počasí nám přálo a umoudřilo se a ostatní školy skončily opravdu brzo, z toho důvodu jsme se na svahu ocitli úplně sami. Je nám všem jasné, proč ostatní lyžaři skončili dříve, jistě si říkali: ,,Woooow, tak tady jsou jiní borci, radši mezi nimi nebudu dělat ostudu.“ Po lyžování se všichni ocitli v místní restauraci a utratili poslední peníze - přece je nedovezou domů, mamky by jistě nadávaly. Na večeři jsme se obzvlášť těšili, nalákali nás na voňavý hamburger s hranolky. Byl to trochu hamburger ala „slož si mě sám“, ale nezklamal. Po večeři se všichni sešli ve společenské místnosti a pobavilo nás třetí družstvo, připravilo si vědomostní soutěž - Na lovu. Myslela jsem si, že v televizi bývají těžké otázky, ale tyto? Zde přikládám některé z nich, aby sis udělal představu: 1. Ve kterém roce byla otevřena naše škola? 2. Jaké barvy rozlišováků máme v tělocvičně? 3. Kolik má naše škola pedagogů? Prostě… mazec, věděli to jen opravdoví srdcaři. Jistě by tě i zajímalo, jak to dopadlo s tou diskotékou. Musím říct, že chování všech předčilo naše očekávání a diskotéka proběhla. Tímto skončil náš den a my už se chumláme v posteli, tak zas zítra, pa!

 

Pátek 3. 2. 2023

Milý deníčku, náš pobyt je u konce, je to vůbec možné, že to tak rychle uběhlo? Zřejmě je. Dnešní den započal o trochu dříve než jsme byli zvyklí, protože bylo potřeba se sbalit. Mezitím, co jsme si balili své cennosti, paní kuchařky už kmitaly a plnily rautový stůl. Uvěřil bys mi, že dneska byly i grilované klobásky s hořčicí? Mňam, fakt dobrota. Jakmile byla bříška plná, čekal na nás svah. Zde podotýkám, že nečekal na všechny, ale pouze na ty, kterým lyžování ještě nestačilo, konkrétně našim instruktorům a čtyřem zdatným lyžařům. Ostatní účastníci zájezdu dali přednost návštěvě místní restaurace a odpočinku. Počasí bylo tzv. horské - s velkou sněhovou nadílkou. Nebudu lhát, ale bylo to trochu vyčerpávající, ovšem nás to nezaskočilo. Sníh na horách je něco jako vinice na Moravě, prostě tam patří. Dopoledne uteklo jako voda a my se vrátili na hotel, abychom ještě naposledy okusili chutě místní kuchyně - dnes na nás čekal vepřový či hovězí plátek s výpekovou omáčkou a různými přílohami (knedle, těstoviny, brambory, rýže). Deníčku, místní kuchyni bych ti opravdu přála zažít, je to velký skvost a pýcha tohoto hotelu. Nebylo jediného dne, kdy by byly vyhozeny jakékoli zbytky a my měli prázdná bříška. Z jídelny všichni odcházeli s obrovskou poklonou a poděkováním kuchařům. Tedy … kuchařům? Co to píšu?! Na celý hotel je zde jeden kuchař, který vaří pro cca 120 lidí a naprosto s přehledem zvládá připravit jídla, která chutnají úplně všem. Většina z nás se shodla, že ty výborné vývary nám budou moc chybět - aneb jde opravdu vidět, že pan kuchař vaří s láskou. Po obědě jsme si všichni naivně přáli, aby pobyt ještě nekončil, ovšem pan Veverka už přistavil zelený šíp a dal pokyn k odjezdu. Pobrali jsme si svoje „saky paky“ a vyrazili k autobusu. Deníčku, uvěřil bys mi, že někteří byli schopni si nechat na hotelu zavazadlo, helmu, sněhule, bundu a další věci, přestože se vyvolávalo jako v rozhlasu, co komu chybí? Naštěstí máme hodné instruktory, kteří všechno pobrali - žáky to bude stát pouze malou čokoládu. No a tímto náš letošní deník končí, momentálně jsme na cestě za svými rodinami a já tímto děkuji všem - zaměstnancům hotelu (kteří byli vždy shovívaví a vyšli nám vstříc), vlekařům (kteří s námi měli trpělivost a pomohli v nesnázích), panu Veverkovi (který nás bezpečně dopravil) a především našim lyžařům, díky kterým byl letošek opravdu nezapomenutelný. Naprosto předčilo mé očekávání ohledně chování účastníků zájezdu, kteří dodržovali všechna nastavená pravidla, byla s nimi neskutečná legrace a jsou to parťáci do nepohody. Na konec přidávám i krátký rozhovor s účastníky zájezdu - otázka zní : „Co se ti na lyžařském kurzu nejvíce líbilo?“

Patrik B: „Mně se nejvíce líbily večery na chodbách.“ Štěpán B. : „Pro mě bylo nejlepší noční lyžování a kecání s učiteli.“ Filip Š: „Pro mě byla nej ta pohoda na pokoji.“ Josef M. : „Za mě bylo super vymýšlení večerní zábavy a vzpomínání na dávné učitele naší školy.“ Jenda F. : „Mně se zas líbily večery s přáteli.“ Matyáš T. : „Já bych pochválil obědy, které by se mohly přesunout na naši školu.“ Filip Č: „Mně se líbil úplně celý výcvik, bylo to super, ale ty obědy, fakt dobré.“

 

Nebojte se, fotek máme mnohem více. V následujících dnech budou přibývat, můžete je nalézt na tomto odkazu.



976 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page